Přejít k obsahu

Přejít k navigaci

cz —en

Vydané články

Vít Vlnas, Poussin sobě nepodobný.

O hledání slavných modelů a proslulých autorů, Dějiny a současnost 10/2009, s. 12

Štěpán Vácha, Šlechtické kaple v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi.

Oltářní výzdoba a fundace v 17. století, Umění 58, 2010, s. 17–41

Jana Zapletalová, Karel Škréta.

Poznámky z italských archivů, Umění 58, 2010, s. 152–158

Lenka Stolárová, Marcela Vondráčková, Záhadný pan Bramberger.

Příběh Škrétova obrazu, Dějiny a současnost 8/2010, s. 12

Lucie Kudělová, Popis města Padovy z počátku 18. století.

Edice a komentář, Sborník Národního muzea v Praze, řada C – Literární historie 55/2010 1–2

Lenka Stolárová, Vít Vlnas. Karel Škréta 2010 aneb příběh uměleckého úspěchu.

Art & Antiques, prosinec 2010, s. 10–17. ISSN 1213–8398

Olga Fejtová, Karel Škréta.

Malíř českého baroka a jeho českobratrské kořeny, Umění 59, 2011, s. 57–59

Lenka Stolárová, Vít Vlnas. Karel Škréta.

Xantypa 2011, duben, s. 86–88. ISSN 1211–7587

Petra Oulíková, Virtuózní malíř a vzdělanec.

Dějiny a současnost XXXIII, 2011, č.5, s. 20–21.

Štěpán Vácha, An unknown work by Francesco Cozza: The altarpiece of the Purification of the Virgin in the church of Our Lady in Stará Boleslav (Czech Republic).

Burlington Magazine CLIII, srpen 2011, s. 523–525.

Publikace

Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo

Lenka Stolárová – Vít Vlnas (eds.)

Rozsáhlý katalog stejnojmenné výstavy, pořádané ke 400. výročí Škrétova narození, shrnuje i reviduje dosažené poznatky o umělcově tvorbě a zároveň kriticky zhodnocuje i prezentuje co možno nejširší škálu nových znalostí. Hlavním přínosem publikace je objasnění problematiky počátků barokního malířství v Čechách a ve střední Evropě s důrazem na jeho italská východiska. Jednotlivé kapitoly představují Karla Škrétu jako význačného malíře, kreslíře, ale i navrhovatele grafických listů, prostřednictvím jeho knih a rukopisů jako kultivovanou a vzdělanou osobnost, v zrcadle historických pramenů jako dravého a úspěšného enterpreneura pobělohorské doby a ovšem i jako objekt uměleckého a národního kultu v následujících staletích po jeho smrti. Vybrané oddíly jsou pak věnovány Karlu Škrétovi ml. a otázkám Škrétovy dílny a následovníků, dobové architektuře, urbanismu a raně baroknímu sochařství.

Karel Škréta (1610–1674): Studie a dokumenty

Lenka Stolárová – Vít Vlnas (eds.)

Monografie představuje nejen umělcovu tvorbu, ale i historické prameny vypovídající o jeho osobnosti, dílu a době. Jednotlivé stati v tomto svazku rozvíjejí a dále zhodnocují nová zjištění učiněná v průběhu rozsáhlého mezioborového výzkumného projektu Karel Škréta (1610–1674): Doba dílo a odborné přípravy stejnojmenné výstavy. Vycházejí ze závěrů současného bádání na škrétovské téma, které se vedle uměleckohisto­rického výzkumu zaměřilo i na systematické archivní a obecně historické rešerše. Nezanedbatelnou složkou byl reprezentativní technicko-technologický a restaurátorský průzkum, který vydal zásadní a mnohdy překvapivé informace o proměnlivé povaze malířských děl 17. století ve vztahu k osobnosti objednavatele a povaze zakázky. Přes svůj význam a závažnost individuálního uměleckého přínosu však nemůže být Karel Škréta nadále posuzován a interpretován jako osamocený génius, jenž přišel do spálené země a svým olbřímím dílem postupně vyplnil celý prostor domnělého historického bezčasí a kulturního vakua. Recentní výzkum ukázal, že na řadu otázek týkajících se „českého Apella“ nelze nalézt odpověď, aniž by byla současně věnována pozornost velkému počtu jmen zaplňujících škrétovský obzor: nejen jeho uměleckým současníkům ve světě i doma, ale též členům jeho rodiny, jeho patronům a objednavatelům, sběratelům a celému pestrému společenskému spektru, v němž se náš malíř pohyboval s obdivuhodnou cílevědomostí a zřejmě i s pevně formulovanou kariérní strategií. Proto podstatnou část předkládaného svazku tvoří edice archivních pramenů. Archivní výzkum totiž doposud představoval zásadní desideratum škrétovského bádání: veškerá uměleckohistorická produkce 20. století stála v tomto ohledu na výzkumech učiněných již ve století devatenáctém. Současný průzkum v prvé řadě pomohl zmapovat rodinné zázemí a osobní vazby Karla Škréty. Zásadním přínosem je v tomto ohledu svědectví nově nalezených zlomků škrétovské rodinné korespondence v zahraničních archivech, umožňujících mimo jiné rekonstruovat itinerář Škrétovy italské cesty, léta učňovská a vandrovní po odchodu do ciziny – tím spíše, že jeho biografii před rokem 1638 dosud tvořila řada bílých míst a od nich se odvíjejících hypotéz. Důležité bylo ale i svědectví nově konzultovaných pramenů domácí provenience, ať již jde o agendu malířského bratrstva, nebo – a to zejména – o svědectví úředních akt týkajících se Škrétových majetkových sporů, finančních transakcí a objednávek.

Anotace a ukázky (PDF)

Kompletní publikace

Karel Škréta a malířství 17. století v Čechách a v Evropě

Sborník příspěvků z odborného kolokvia

Kompletní publikace

Kdo byl Karel Škréta? Průvodce pro zvídavé děti a hravé dospělé

Hana Havlůjová – Lenka Stolárová – Vít Vlnas

Průvodce slouží pro obě části výstavy Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo ve Valdštejnské jízdárně i Jízdárně Pražského hradu. Reflektuje dosud nejrozsáhlejší přehlídku přední osobnosti středoevropské výtvarné scény 17. století, postupně z různých úhlů pohledu odkrývá barvitý příběh malířova života, k čemuž napomáhají více než čtyři stovky uměleckých děl a historických dokladů, ale také poznatky z nejnovějšího výzkumu.

Součástí publikace je DVD s dokumentem Jak se dělá výstava.

Putování s Karlem Škrétou

Jana Klímová – Anna Zajícová – Zuzana Sommernitzová

Pracovní listy provázejí dětské návštěvníky rozsáhlou výstavou Karel Škréta. Hravou formou se děti dozvídají zajímavosti o vybraných uměleckých dílech, jsou tak vybízeny k aktivní prohlídce a tvůrčí činnosti.

Karel Škréta (1610—1674): Studie, dokumenty, prameny

Lenka Stolárová – Kateřina Holečková (eds.)

Kolektivní monografie, na níž se podílelo 40 autorů: Karel Škréta (1610–1674): Dílo a doba. Studie, dokumenty, prameny, eds. Lenka Stolárová – Kateřina Holečková, Praha 2013, 484 stran. Texty jsou provázeny více než 300 barevnými reprodukcemi, rentgenogramy a laboratorními rozbory.

Kolektivní monografie Karel Škréta (1610—1674): Dílo a doba. Studie, dokumenty, prameny prezentuje poznatky nejnovějšího výzkumu, které navazují na výstupy dosud nejrozsáhlejšího interdisciplinárního projektu zaměřeného na přední osobnost středoevropské výtvarné scény 17. století – Karla Škrétu. Přirozeně tak pokračuje v řadě publikací, jež vznikly v rámci řešení obsáhlého mezioborového výzkumného projektu Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo. Práce na tomto výzkumném projektu (CZ 0112 číslo 02 06/07 0121 IP 112 MK-T) byly podpořeny grantem Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a jako součást řešení vědeckovýzkumného záměru 0002328101 MK ČR. Jednotlivé stati v tomto svazku rozvíjejí a dále zhodnocují nová zjištění učiněná v jeho průběhu. Právě komplexní podchycení – dokumentace, analýza, interpretace a prezentace díla Karla Škréty – umožnilo uchopit problematiku českého a středoevropského barokního umění s důrazem na evropské zdroje a na celkovou kulturní a společenskou atmosféru doby. Monografie představuje nejen umělcovu tvorbu, ale i historické prameny vypovídající o jeho osobnosti, díle a době. Vycházejí ze závěrů současného bádání na škrétovské téma, které se vedle uměleckohistorického výzkumu zaměřilo i na systematické archivní a obecně historické rešerše. Nezanedbatelnou složkou byl reprezentativní technicko‑technologický a restaurátorský průzkum, který vydal zásadní a mnohdy překvapivé informace o proměnlivé povaze malířských děl 17. století ve vztahu k osobnosti objednavatele a povaze zakázky.

Přes svůj význam a závažnost individuálního uměleckého přínosu však nemůže být Karel Škréta nadále posuzován a interpretován jako osamocený génius, jenž přišel do spálené země a svým olbřímím dílem postupně vyplnil celý prostor domnělého historického bezčasí a kulturního vakua. Recentní výzkum ukázal, že na řadu otázek týkajících se „českého Apella“ nelze nalézt odpověď, aniž by byla současně věnována pozornost velkému počtu jmen zaplňujících škrétovský obzor: nejen jeho uměleckým současníkům ve světě i doma, ale též členům jeho rodiny, jeho patronům a objednavatelům, sběratelům a celému pestrému společenskému spektru, v němž se náš malíř pohyboval s obdivuhodnou cílevědomostí a zřejmě i s pevně formulovanou kariérní strategií. Proto podstatnou součást předkládané publikace tvoří příspěvky postavené na interpretaci technicko-technologického průzkumu, jež se mimo jiné zabývají atribucemi jednotlivých děl, technikou malby nejen samotného Karla Škréty, ale i jeho současníků a mnohými dalšími otázkami. Neméně zajímavé jsou kapitoly, v nichž autoři dávají nahlédnout do práce téměř detektivní a podařilo se jim objevit dosud neznámá Škrétova díla. Nezanedbatelná část knihy patří textům vycházejícím ze svědectví archivních pramenů. Zásadním přínosem je v tomto ohledu interpretace dosud neznámé škrétovské rodinné korespondence v zahraničních archivech, umožňující mimo jiné rekonstruovat itinerář Škrétovy italské cesty, léta učňovská a vandrovní po odchodu do ciziny – tím spíše, že jeho biografii před rokem 1638 dosud tvořila řada bílých míst a od nich se odvíjejících hypotéz. Důležitá ovšem byla i výpovědní hodnota a obsah nově konzultovaných pramenů domácí provenience.

Kniha je tedy důkazem, že škrétovské bádání ještě není vyčerpáno a zdaleka nekončí. Naopak se otevírají cesty, na jejichž konci snad můžeme očekávat nejen další kamínky do pestré mozaiky umělcova života, ale i nové objevy Škrétových děl či nalezeni těch dávno ztracených.

Rozhovor s Lenkou Stolárovou na ČRo 3 – Vltava

Web a multimédia

Dokument Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo

DVD s původním časoměrným dokumentem, zachycujícím průběh výzkumného projektu Dokument režisérky Nadi Kverkové zachycuje výzkumný projekt ve všech jeho aktivitách: historické, umělecko-historické i technologicko-restaurátorské. Časosběrný snímek přibližuje složitou a namáhavou práci restaurátorů při technologických průzkumech obrazů, a také nás zavede na místa, kde Karel Škréta pobýval. Rozhovory s restaurátory, kurátory a pracovníky Archivu NG jsou zajímavým bonusem pro každého diváka.

Digitální průvodce pro mládež

Technologickou novinkou je interaktivní digitální průvodce. Jedná se o první použití tohoto média v prostoru českých galerií a muzeí a bude určen především pro pilotní školy.

Jak průvodce funguje? Každý ze studentů dostane do rukou elektronické zařízení, na jehož displeji se objeví vybrané obrazy z výstavy. Některá díla oživnou pomocí animací, u jiných se objeví pouhé detaily; úkolem bude odpovědět na otázku či vyřešit kvíz. Toto významné obohacení programů pro školy, spojující recepci starého umění s novými médii, nemá mladého diváka od originálního díla odvádět, ale naopak přibližovat použitím moderních způsobů komunikace. Průvodce připravilo lektorské oddělení Sbírky starého umění v Praze ve spolupráci s firmou NetServis s.r.o.

Pozvánka na seminář k digiprůvodci 13. září 2011 (PDF)

Otevřená referenční databáze

Prezentace hlavních výsledků historického, uměleckohisto­rického a technologického výzkumu, přístupná na webu, představí nejširší veřejnosti souhrn dosavadního vědění a bádání o osobnosti, díle a době malíře Karla Škréty. Jednotlivá hesla představí všechna stěžejní díla Karla Škréty, ale i osobnosti a díla jeho předchůdců, současníků a následovníků, základní pojmy z umělecké historie, dobové souvislosti, dobové dokumenty a dosavadní literaturu k dílu Karla Škréty. Jednotlivá hesla budou na principu Wikipedie navzájem propojena tak, aby umožnila návštěvníkům snadnou a rychlou orientaci. Autory hesel budou členové vědeckého týmu projektu, tedy přední odborníci na danou problematiku u nás. Databáze bude udržována a doplňována nejméně po dobu následujících 10 let.

Databáze

Konference a kolokvium

Karel Škréta a malířství 17. století v Čechách a v Evropě

Odborné kolokvium, klášter sv. Anežky České
23.–24.3.2010

Program kolokvia (PDF)

Recenze kolokvia (str. 10–13) (PDF)

Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo

Mezinárodní konference
29.–30.3. 2011

Podrobnosti o konferenci